Andy o samotě
Poprvé bez pána
Napsal uživatel ergond Pondělí, 14 Červen 2010 17:49
Andy:
Po mém představení u holek v pokoji mi začalo takové malé soukromé peklo. Moje vzrušení sice kleslo, ale jen na krátko, v neděli jsem se zase probudila k smrti nadržená. A to mě ještě čekaly asi dva týdny.
V neděli večer mi přišel mail od Pána
/**********
Ahoj Andy,
zítra se do školy obleč tak, jako když jsme spolu byli ve městě. Jen motýlka můžeš nechat doma, stejně od něj nemáš ovladač. Ve škole se chovej normálně, ale venku na ulici občas (aspoň jednou do hodiny) něco upusť na zem a sehni se pro to. Doufám, že chápeš jakým způsobem. Hezky propnuté nohy, žádné dřepy. A nohy mírně od sebe. Můžeš klidně i víc než mírně, když budeš chtít. Pokud bys třeba jela na eskalátorech, tak každou nohu na jinej schod a rozkročit. Nohy u sebe můžeš mít jen ve škole
**********/
Zamrazilo mě. Hlavně ty eskalátory mě děsí. Budu muset ukazovat, že pod šatama nic nemám? Budu muset veřejně ukazovat kundičku? Do toho se mi teda vůbec nechce… Ale co mi zbývá? Pána musím poslechnout, jinak by náš vztah neměl smysl. Takže jsem hned napsala odpověď
/**********
Dobrý den, Pane,
mám z toho strach, ale samozřejmě Vás poslechnu. Jen doufám, že se tak nebudu muset chovat, když bude na blízku někdo známý nebo dokonce příbuzný. Nebo musím i tak, Pane? Nerada bych se ukazovala před příbuznými a přáteli, ale jestli je to Vaše přání, samozřejmě Vás poslechnu…
**********/
Asi za hodinu mi pán poslal mail, ve kterém mi dovolil chovat se cudně před příbuznými, ale ne před přáteli. No aspoň něco, i když i z toho mám hrůzu, až mě nějaká kamarádka takhle uvidí… Nebo třeba nějaký spolužák mimo školu…
Dlouho jsem tu noc nemohla usnout, jak jsem o tom pořád přemýšlela, takže jsem ráno byla poněkud nevyspalá. Když jsem se oblékla, zjistila jsem, že mám na sobě dlouhou sukni, tričko, ale hlavně spodní prádlo! Takže jsem se zase rychle svlékla a vzala jsem si ty šaty, co jsem měla u pána. Stoupla jsem si před zrcadlo zády k němu a ohlédla se. To že mi vzadu šaty díky velkému zadku končí výš, jsem samozřejmě věděla, ale když jsem si to prohlédla teď, zděsila jsem se. Šaty mi končily sotva pár centimetrů pod zadečkem. Když jsem se pak předpisově ohnula, vyděsilo mě to ještě víc. Nejenom, že mi byla vidět kundička (což se dalo čekat), ale i většina zadečku. Čili to s největší pravděpodobností upoutá pozornost široko daleko. Musím si vybírat momenty, kdy bude okolo co nejmíň lidí, aby na mě někdo nezavolal policii… A pokud možno samí mladí, staří by začali hned nadávat, kdežto mladí – hlavně kluci – se naopak rádi podívají. Ale musím si šňůrku od kuliček zastrčit dovnitř do kundičky, aby mi nekoukala ven, to bych asi nepřežila, kdyby někdo viděl, jak mi z kundičky visí provázek.
Hned jsem se do toho pustila a začala si zastrkovat šňůrku dovnitř. Akorát když jsem skončila a vstala jsem, vpadla do pokoje Ája, a že kde jsem, že nestihnu autobus do školy. Jezdím spolu s holkama stejným autobusem, mají školu o dvě zastávky blíž. Hned jsem vyrazila a vyběhla na zastávku. Měly jsme to jen tak tak. Pája s Majkou by se sice určitě pokusily autobus zdržet, ale bůhví, jak by uspěly.
Ten pocit, že jsem oblečená přesně tak, jako když jsem byla s pánem, mě strašně vzrušoval. Za chůze jsem cítila, jak se moje vlhká stehna o sebe třou. Před usednutím ve škole jsem si vyhrnula šaty trošku nahoru, abych na nich neseděla a neměla je po vstání mokré. O první přestávce jsem zkusila jakoby nevědomky trošku rozevřít nohy, ale nikdo si toho asi nevšiml. Tak jsem to o velké zkusila znovu a celou přestávku jsem seděla s koleny tak čtvrt metru od sebe. Jen dvakrát – když jsem se skláněla do tašky, abych z ní vyndala svačinu a potom učení – jsem je roztáhla tak na půl metru. A tehdy si toho jeden spolužák všiml – když jsem vyndavala učení na další hodinu. Jasně jsem viděla, jak se zarazil, a ačkoli se snažil vypadat, že se dívá jinam, periferně sledoval můj rozkrok. Šíleně mě to vzrušilo, až jsem začala mělce dýchat, tak jako krátce před orgasmem. Těžko říct, jestli viděl pod sukni, přece jen vrhala stín – stejně jako lavice přede mnou – a čtvrt metru není moc velká vzdálenost na to, aby viděl něco konkrétního, ale každopádně mi tam "nenápadně" koukal, dokud nezazvonilo – asi pět minut – a on si neodešel sednout do své lavice. Když jsem si po pozdravení učitele zase sedla, dala jsem kolena k sobě.
www.Fetisch-Sexshop.cz - Bondage, fetish, elektro, latex...
sexshop, kde najdete opravdu vše
Teprve o další přestávce jsem se zase rozkročila, a tentokrát už se mi pod sukni koukal i soused toho, kdo na mě koukal o velké přestávce. Neuvěřitelně mě to vzrušovalo. Cítila jsem, jak je židle pode mnou mokrá. Budu potřebovat nějaký ubrousek, abych to po sobě utřela. Nebo bych to tak možná mohla i nechat a ukázat tím spolužákům, jak jsem nadržená… Tuhle myšlenku jsem ale zavrhla poměrně rychle. Bůhví, jak by na to zareagovali a třeba by to vzali i jako výzvu k sexu, což by se pánovi určitě nelíbilo. Od další přestávky už jsem zase měla kolena u sebe, abych je nevydráždila k nějaké "akci". Ale zpráva o mém (ne)oblečení se roznesla a viděla jsem spoustu pohledů, které směřovaly mezi mé nohy, a většina z nich byla zklamaná, že už nic nevidí.
Po škole jsem měla v plánu jít na nákupy, a i když se mi za současné situace příliš nechtělo, další možnost bych měla až bůhví kdy, takže po skončení vyučování jsem vyrazila do obchoďáku.
První shýbnutí jsem provedla při nástupu do trolejbusu u školy. Při vyndavání peněženky jsem ji upustila na zem a shýbla se pro ni. Za mnou v tu chvíli stáli asi tři mladí kluci – tak kolem 20 let – takže jsem měla publikum, které mi nebylo nepříjemné. Radši jsem se ani nerozhlížela, jakou pozornost jsem na sebe upoutala. V obchoďáku jsou v přízemí jen potraviny, a do ostatních pater se musí eskalátorama. Takže jsem nastoupila, podle instrukcí dala každou nohu na jiný schod, rozkročila se a začala pomalu rudnout. Teda předpokládám, aspoň jsem cítila, jak mi začínají hořet tváře a když jsem vyjela nahoru, byla jsem šíleně zpocená. Radši jsem se ani nekoukala, kdo jel za mnou a rychle zmizela pryč.
Na nákupech jsem strávila asi pět hodin a pozornost jsem budila velkou, ať už na eskalátorech nebo při ohýbání. Vybírala jsem si momenty, kdy okolo byli pokud možno samí mladí a žádní rodiče s dětmi, aby na mě někdo nezavolal poldy. Naštěstí se to nestalo. Celou dobu jsem byla k smrti nadržená, a to nejen díky kuličkám. Při každém ohnutí moje vzrušení ohromně vzrostlo. Moje šťávičky určitě musely být vidět i za běžné chůze, při ohýbání bylo mé vzrušení určitě naprosto zjevné komukoli, kdo se na mě podíval. Když jsem nákupy končila, těžko jsem se držela na nohou.
Domů jsem došla k smrti unavená, zalezla do sprchy, abych se umyla, a hned lehla do postele. Byla jsem sice unavená, ale spokojená a šťastná. Byl to nádherný den, jen kdybych se mohla udělat… Co bych dala za jeden orgasmus! Ale bohužel nesmím a ještě dlouho smět nebudu.
Večer mě vzbudila máma a strachovala se, jestli nejsem nemocná, že spím tak brzo, a jestli nemám hlad. Hlad jsem měla, bylo asi osm hodin, tak jsem vstala, převlékla se, abych nešla večeřet v noční košili, a šla se najíst. Všichni se mě ptali, proč jsem zalezla tak brzo do postele, a dospěli k závěru, že bude lepší, abych šla zítra k doktorovi, jestli na mě něco neleze, když jsem tak unavená. Takže po večeři jsem zase zalezla do postele a ráno šla místo do školy k děckařovi. Strašně jsem se bála, aby si nevšiml mokrých kalhotek, ale naštěstí jsem si ani nemusela sundavat kalhoty a všechno proběhlo v pohodě. Od doktora jsem šla do školy, abych nemusela být sama doma. Utekla mi jen jedna hodina.
Když spolužáci viděli, že mám kalhoty, byli očividně zklamaní. Určitě se těšili, že se kouknou, ale měli smůlu. Na toho, kdo si toho včera všiml jako první, jsem se usmála. Vypadalo to, že ho to vyděsilo; asi mu došlo, že jsem o jeho pohledech věděla.
Krátce po vyučování mi pípl mobil, že mi došel mail. Od pána. Jakmile jsem dorazila domů, hned jsem si ho u počítače otevřela (teda po tom, co jsem sestřičky uklidnila, že jsem naprosto zdravá a nic mi není).
/**********
Ahoj Andy,
mám dobrou zprávu. Za dva týdny se spolubydlící odstěhovává pryč z kolejí, takže pak budeš moct zase přijet. A víkend nato klidně znovu. Čili 6. června tě očekávám u sebe na pokoji. Doufám, že si to zařídíš tak, abys mohla přijet.
**********/
Srdíčko mi poskočilo radostí. Takže za 17 dní zase uvidím pána. Teď ještě vymyslet nějakou oficiální verzi pro rodinu, kam pojedu. Ale však já už na něco přijdu. Takže jsem okamžitě odepsala, že určitě přijedu, i kdyby trakaře padaly, že se hrozně moc těším a že tentokrát určitě přijdu včas a udělám všechno správně. A jestli ne, že žádám o velmi přísné potrestání.
Hned mi začaly v mysli vyskakovat vzpomínky na těch pět dní u pána a kundička mi začala zase vlhnout. Tedy ne že by byla suchá, byla zmáčená, jak kdybych zrovna vylezla z koupele, ale začalo se to zase zintenzivňovat. A je mi jasné, že od teď to až do mého příjezdu k pánovi bude jen horší.
Následujících několik dní bylo opravdu krušných. To neustálé vzrušení… O tělocviku jsem se bránila opravdu velmi těžko. Ani mě nenapadlo svěřit se pánovi a požádat o orgasmus, protože by ho to určitě rozzlobilo. Ještě několikrát jsem se na pánův příkaz oblékla do šatů a ukazovala svou kundičku na veřejnosti. V pátek jsem zase trošku rozevřela nohy ve škole a spolužáci koukali o sto šest. Ale počítám, že toho moc neviděli, měla jsem kolena od sebe jen trošičku. Víc než by dovolovalo slušné vychování, ale zase ne o moc. Ale po poslední hodině, když jsem si dávala učení do tašky, jsem se na pár sekund předklonila a rozkročila se trošku víc. Doslova jsem na svém zadečku cítila pohledy všech kluků i holek ze třídy. Málem jsem se v ten moment udělala.
V sobotu ráno jsem dostala měsíčky, takže jsem si s ulehčením vyndala kuličky a moje vzrušení začalo pomalinku opadávat. Ale stačilo jen pomyslet na pána a na to, že ho brzo zase uvidím, a byla jsem v tu ránu nadržená jak háravá fena. Odpoledne mi od pána přišla SMS:
––––––
Ahoj Andy, dneska se muzes jednou udelat
––––––
To mě strašně rozčílilo. Tak já se smím udělat, ale nemůžu, protože když se dotknu mušličky, rozhodně necítím rozkoš, ale naopak je to velmi nepříjemná bolest. Takže jsem pánovi odepsala:
––––––
Dobry den, pane. Velmi vam dekuji za svoleni k orgasmu, navic driv, nez jste rikal puvodne, ale bohuzel to nejde. Dostala jsem mesicky a to u me znamena, ze se nemuzu dotknout muslicky, protoze to hrozne boli. Ale pokud by Vam to nevadilo, rada bych to odlozila na dobu, az mi mesicky skonci. Smim, pane?
––––––
Pán mi odpověděl, že to se uvidí, až mi skončí měsíčky. Že mám pak napsat a potom se rozhodne. Takže zase v podstatě nic nevím, ach jo. Takže mi nezbylo než čekat. Ale konečně jsem měla chvíli klid od toho vzrušení.
Týden jsem protrpěla, a když mi konečně v pátek měsíčky skončily, hned jsem napsala pánovi. Tedy hned po tom, co jsem si do kundičky vrátila kuličky. Asi ale nebyl zrovna u telefonu, protože odpověď přišla až za několik hodin, když jsem se chystala do postele. Psal, že mám hodinu na to, abych se udělala. Takže jsem zajásala, rozloučila se s rodinou a zalehla do postele. A tam jsem si začala hrát s mušličkou. Nespěchala jsem, času jsem měla dost. Hrála jsem si s poštěváčkem, občas jsem trošku zahýbala s kuličkami, ale pořád jsem si dávala pozor, abych nebyla moc hlasitá (tentokrát byli doma i rodiče). Naštěstí moje nadrženost byla na poměrně nízké úrovni, po tom týdnu relativního klidu, takže mi to nedělalo žádné větší problémy. Orgasmus mi trval snad půl minuty, bylo to krásné. Po tak dlouhé době, kdy jsem skoro zapomněla, jak chutná, to byl opojný pocit.
V sobotu mi od pána přišel mail, abych hned v pondělí došla koupit nějakou kvalitní webkameru, že mi pak polovinu zaplatí, až se sejdeme. Poslal mi nějaké údaje, jaké by ta kamera měla mít, které jsem si pečlivě opsala, protože jsem neměla nejmenší tušení, co ta čísla znamenají. Snad tomu prodavač bude rozumět. V pondělí jsem hned po škole zašla do jednoho obchodu a když jsem zjistila, že to stojí přes tisícovku, musela jsem zase pryč a vybrat si z karty peníze. Ještě že mi rodiče k šestnáctinám dali kreditku. Takže pozdě odpoledne jsem si donesla kamerku domů. Hned jsem o tom napsala pánovi, ale že bych potřebovala poradit, co s ní. Pán odepsal, ať přijdu na chat, že na mě bude čekat.
Asi o hodinu později jsem měla založený účet na Skype, kameru nainstalovanou a byla jsem připravená se pánovi ukázat. Doma zrovna nikdo nebyl, sestřičky měly aerobik, bráchové jeden fotbal a druhý letní přípravu na hokej, no a rodiče byli v práci. Tenhle stav by měl vydržet ještě tak dvě hodiny, takže jsme měli času relativně dost. Za chvíli se rozezvonil Skype, pán mi volá. Srdíčko mi šťastně poskočilo. Přijala jsem hovor, a hned pozdravila.
WWW.ADULTSTORE.SK - bondage pomůcky
zábava, pomůcky a filmy výhradně pro dospělé za nejlepší ceny a s diskrétním přístupem
"Dobrý den, pane."
"Ahoj Andy. Jsem rád, že tě zase vidím. Ukaž se mi."
"Ano, pane," řeknu, a poodstoupím od kamery, abych byla v záběru celá.
"Ale no tak, Andy. Myslel jsem, že ti dojde, že se máš svlíknout. Do pěti sekund ať jsi nahá."
"Ano, pane," odpovím a okamžitě začnu se svlékáním. Předpokládám, že mi to trvalo o dost déle než pět sekund, ale pán to asi ani neměřil a nic nenamítal.
"Moc se omlouvám, pane, nedošlo mi to. Už se to nestane, pane."
"No to doufám. Příště už za to bude trest. Pověz, jaké byly ty dva týdny bez orgasmu? Vydrželas to? Neudělala ses bez svolení?"
"Bylo to hrozné, pane, hlavně při tělocviku. Ale byla jsem poslušná a ani jednou jsem se neudělala, pane, přísahám."
Ta věta "byla jsem poslušná" byla tak zvláštně ponižující, a cítila jsem přitom velké sexuální vzrušení.
"Proč zrovna při tělocviku?"
"Kvůli těm kuličkám, pane. Jak jsem cvičila, tak se ve mně různě pohybovaly a dráždily mě, pane. Naštěstí náš učitel je poměrně starý a asi ani neví, že něco takového existuje, pane. Určitě nepoznal, že jsem sexuálně vzrušená, pane, jen se na mě mračil, protože mi cvičení moc nešlo. Nemohla bych si ty kuličky na tělocvik vyndavat, pane? Takhle budu mít špatnou známku na vysvědčení, protože neudělám pořádně ani kotoul, pane."
"Dobře, na tělocvik si je můžeš vyndavat, nechci, aby se ti kvůli mně zhoršil prospěch. No ale dost řečí, jdeme k vážné práci," usmál se pán.
"Ano, pane, děkuji."
"Rozkroč se a ukaž mi v detailu svou kundičku."
"Ano, pane," řeknu, vezmu do ruky dálkový ovladač a začnu metodou pokus-omyl natáčet a přibližovat kameru ke svému pohlaví. Trvá mi to asi minutu, ale pán nic nenamítá, asi s tím počítal.
"Hodná. Začni se hladit. Ať vidím tvoje šťávičky."
"Ano, pane."
Velmi rychle se ve mě začne kumulovat vzrušení (byla jsem mokrá, jen zazvonil "telefon", ale teď se to ještě stupňuje). Nahlas vzdychat začínám asi po deseti sekundách. Asi tak o půl minuty později už na mě pomalu jde orgasmus, ale na druhé straně je hrobové ticho. Oči mám zavřené a v mysli vidím sebe sama, jak pána kouřím.
Najednou se z repráčků přede mnou ozve:
"Můžeš se udělat, Andy."
V ten moment se protrhly hráze a já se s výkřikem rozkoše a rukou na kundičce svezla na kolena. Nebyla jsem schopná to ustát. Když odezněly vlny orgasmu, uvědomila jsem si, že jsem v podstatě neposlechla pána, když jsem bez svolení opustila předepsanou polohu.
"Pane, omlouvám se, že jsem nezůstala v poloze, jakou jste mi určil. Zasloužím potrestání, pane. A velmi vám děkuji za svolení k orgasmu, pane."
"No aspoň že ses svezla tak, že ti bylo pro změnu vidět do obličeje a mohl jsem tak pozorovat tvou grimasu během orgasmu. Ale trest si každopádně zasloužíš. Dojdi tak pro pět kolíčků na prádlo. Máš na to minutu."
"Ano, pane."
Minuta byla dost a dost času. Ani bych nemusela spěchat, ale já stejně spěchala, abych byla u pána co nejdřív.
"Hodná. Jeden přicvakni na poštěváček, jeden na každou bradavku a jeden na každej malej pysk. A všechno to dělej tak, abych to viděl."
"Ano, pane."
Přistrčila jsem kundičku ke kameře, přicvakla na poštěváček kolíček, pak před kameru přesunula jedno prso, přicvakla kolíček, druhé prso, pak zase kundičku a dokončila své "zdobení".
"Tak a teď si sedni a popovídej mi trochu o tom, cos dělala, zatímco jsme se neviděli."
"Ano, pane."
Takže jsem sedla, povídala, občas na pánův příkaz zatahala za kolíčky nebo do nich cvrnkala. Pán přitom vždycky pozorně sledoval, co to dělá s mým obličejem, pokaždé se usmál a já byla šťastná. Povídali jsme takhle hrozně dlouho, když najednou pán řekl:
"Andy, kdy se mají vrátit domů sourozenci nebo rodiče?"
Vůbec mi to nedošlo. Koukla jsem na hodinky a zjistila jsem, že sestřičkám právě končí aerobik, takže tu tak za dvacet minut budou, je to jen asi 500 metrů, takže jde v podstatě jen o osprchování a převléknutí, cesta domů je na pár minut.
"Holky by se měly vrátit tak do dvaceti minut, možná ani ne, pane. Asi bych se měla obléct, pane, smím?"
Tajně jsem doufala, že dostanu taky svolení sundat ty kolíčky, už to děsně bolelo a navíc nevím, jak bych je pod oblečení schovala.
"Ano, Andy, smíš. Nejdřív si ale sundej kolíčky z pysků, ale ať ti přitom vidím do tváře."
"Ano, pane, děkuji."
Sáhla jsem do rozkroku, sundala jeden kolíček a projela mnou vlna bolesti. Nicméně zažila jsem horší, když jsem byla u pána, takže jsem jen zasykla. Totéž se opakovalo u druhého.
"Teď z bradavek," pokračoval pán.
"Ano, pane."
Tentokrát byla bolest o trochu větší, ale opět se to obešlo bez nějakých hlasitých projevů.
"A teď si sundej i ten z poštěváčku."
"Ano, pane."
Když jsem si sundala poslední kolíček, překvapila mě opravdu velmi silná bolest (i když jsem už zažila horší, dlouhá přestávka mě přece jen bolesti trochu odvykla) a neudržela jsem slabý výkřik. Pán ho bohužel slyšel.
"Řekl jsem, Andy, že nebudeš křičet, ne? Odložím tvoje potrestání na dobu, než za mnou přijedeš, je to už jen pár dní, takže to může počkat. A teď už se obleč, ať tě doma sestřičky nenachytají nahou."
"Omlouvám se, pane, asi jsem nějak odvykla bolesti, za tu dobu, co jsem s vámi nebyla."
Řekla jsem, zatímco jsem se oblékala. Zase rychleji mluvím, než myslím. Moje velmi časté prokletí.
"Tak tys odvykla bolesti? Tak to abych tě pořádně cvičil, viď? Takže ode dneška minimálně půl hodiny denně budeš mít na poštěváčku kolíček. A v kuse, ne že to bude desetkrát po třech minutách, s hodinovými pauzami."
"Ano, pane," odpověděla jsem suše. Co se na to dá jiného říct?
Ještě jsme si pak s pánem povídali, dokud se holky nevrátily. Teprve pak jsme se rozloučili a já doma zase osaměla, ačkoli tu byly sestřičky. Jenže ta společnost, kterou bych tak ráda, tu nebyla. Ale tím, jak pán řekl, že se uvidíme už za pár dnů, mi došlo, že ještě nemám oficiální verzi pro rodinu, kam vlastně jedu. A měla bych to říct pokud možno ještě dneska, nebylo by dobrý v pátek přijít a říct, že jedu někam pryč. Třeba sraz s lidma ze základky. Máma z nich nikoho nezná (ani táta ne, ale s tím problém nebude), ale ví, že jsme byli dobrá parta a tak ji asi nepřekvapí sraz po roce.
Takže večer jsem mámě nahlásila, že máme sraz a moc ráda bych jela. Sice se trošku divila, že je to na celý víkend, ale nic nenamítala. Super, takže ještě čtyři dny a zase uvidím pána naživo, ne jen přes kameru! Tu noc se mi spalo krásně. Viděla jsem pána a měla jsem jistotu, že ho brzo uvidím živě.
Ráno jsem se oblékla podle pánových instrukcí, které mi dal, než jsme se na Skypu rozloučili. Jako obvykle jsem byla bez spodního prádla, ale tentokrát jsem měla upnuté šortky. Byly z tenké látky, takže moje šťávičky určitě brzo prosáknou skrz a já budu vypadat, jako bych se pomočila. Vůbec mi z toho nebylo dobře, ale příkaz zněl jasně. A na druhou stranu to bylo tak nádherně ponižující, že jsem se nemohla dočkat, až si toho někdo všimne. Ale každopádně to hodlám skrývat, jak nejvíc to půjde. Byla jsem plná protichůdných pocitů a hrozně zmatená. A hlavně mě hřála myšlenka, že plním příkazy svého pána.
Ve škole jsem si v hodině občas nenápadně sáhla do rozkroku, jestli už neucítím šťávičky prosakující skrz (moje sousedka v lavici byla nemocná), ale teprve ve třetí hodině jsem ucítila mírnou vlhkost. O přestávce jsem se pak zašla podívat na záchody do zrcadla, jestli je něco vidět. Nebylo. Na to, jak jsem už od rána mokrá, to trvá nějak dlouho, očekávala jsem, že se skvrna objeví už po pár desítkách minut. Teprve když jsem šla ze školy, se ke mně přitočil jeden spolužák a pošeptal mi:
"To ses pomočila nebo udělala?"
A strašně se rozesmál.
Dělala jsem hloupou, že nevím, o čem mluví, a on mi sáhl rukou do rozkroku a řekl:
"O tomhle."
Vrazila jsem mu facku, že skoro upadl, a zařvala na něj, že jestli to zkusí někdy ještě jednou, nahlásím to třídnímu. On si jen přičichl k prstům, vědoucně se usmál a odešel.
No to jsem zvědavá, co na tuhle reakci řekne pán. Jak jeho, tak moji. Jednala jsem naprosto reflexivně, vůbec jsem nepřemýšlela. Třeba pán počítal s tím, že takhle někdo zareaguje… No uvidím. Dneska ale na rozhovor s ním budu mít maximálně pár minut, a asi budu muset zůstat oblečená, což je mi samotné líto.
Když jsem se přihlásila, byl pán na Skypu online. Přemýšlela jsem, jestli si mám troufnout mu zavolat sama, když máme tak málo času. Nechtěla jsem ho třeba obtěžovat. Ale ani jsem to nedomyslela a pán volal sám.
"Dobrý den, pane. Omlouvám se, ale dnes musím zůstat oblečená, pane, brácha by se měl vrátit ze školy každou chvíli."
"Ahoj Andy. No nevadí, za pár dní tě zase uvidím. Ukaž mi aspoň, co je vidět ve tvém rozkroku. Nebo už ses převlíkla?"
"Ještě ne, pane." Odpověděla jsem a vstala. Nasměrovala jsem kameru na správné místo a chvíli počkala.
"Hm, i takhle je to vidět poměrně zřetelně. Všiml si toho někdo?"
"No minimálně jeden spolužák, pane. Po škole se mě zeptal, jestli jsem se pomočila nebo udělala, pane."
"A cos mu odpověděla?"
"Dělala jsem, že nechápu o čem mluví, a on mi sáhl mezi nohy a řekl "o tomhle", pane."
"Sáhl ti mezi nohy? Jak jsi reagovala?"
"Vrazila jsem mu facku a seřvala ho, pane," řekla jsem trošku nervózně a s napětím čekám na pánovu reakci.
"Tys mu vrazila facku?" rozesmál se pán. "To bych do tebe neřekl. Ale dobře, zachovala ses správně, chválím tě."
Úplně jsem se zatetelila štěstím, když mě pán takhle pochválil. Pak jsme si ještě chvilku povídali o tom, jak trávím dny bez něj, ale brzo se vrátil domů Pavel, takže jsme to pak ukončili. Neměla jsem zájem čelit otázkám typu "kdo je to", "s kým to mluvíš" apod. A pán mě chápal.
www.ErosStar.cz - Diskrétní on-line sexshop
SM pomůcky, pouta, biče, erotické pomůcky, erotické prádlo, vibrátory, robertky, vakuové pumpy, VHS, porno DVD, lubrikační gely a další
Večer jsem si v koupelně připla na poštěváček kolíček, ještě nějakou dobu jsem si povídala v obýváku s rodinou a po půl hodině odešla spát. Hned jak jsem přišla do pokoje, sáhla jsem si mezi nohy pod noční košili, kterou jsem měla oblečenou, a sundala kolíček. Zase mnou projela známá bolest, ale jen jsem potichu zakňučela. A taky jsem se skoro udělala. S myšlenkami na pána jsem usínala a spánek byl plný snů o něm. Už jen tři noci a pojedu za ním!
Středa a čtvrtek byly jak ve snách. Na rozhovor s pánem po kameře nebyl čas, ale často jsme si na Skypu alespoň psali a já plnila různé úkoly, které mi dával – jako třeba dráždit se na poštěváčku nebo bradavkách (což vzhledem k tomu, že mohl kdykoli přijít někdo dovnitř, bylo hrozně vzrušující). Jinak kameru jsem schovávala, aby o ní nikdo nevěděl a zbytečně se nevyptával.
V pátek jsem šla do školy oblečená tak, jak to má pán rád, plánovala jsem jen dojít domů, popadnout věci, které jsem si připravila už ve čtvrtek večer (moc jich nebylo, oblečení nebudu potřebovat, líčení pán nemá rád, takže jde v podstatě jen o hygienické potřeby a samozřejmě motýlka) a zase zmizet. Doma by mělo být prázdno, takže se nikdo nebude divit, proč mám tak málo věcí. Ve škole jsem byla hrozně roztěkaná, vyučování jsem téměř nevnímala, a jakmile zazvonil konec poslední hodiny, vyběhla jsem do šaten a domů. Aktovku jsem hodila do pokoje, popadla tašku s věcmi a vyrazila na autobus. Tentokrát jsem si vybrala autobus, který by měl přijet asi o půl hodiny dřív, než ten minule, takže bych to měla bez problémů stihnout.
Když se autobus rozjel, tělo mi připomnělo, že jsem naposledy byla na záchodě ráno a že už je to dost dlouho. A čeká mě asi dvouhodinová cesta (naštěstí jen dvouhodinová, jedu "rychlíkem"), jsem zvědavá, jak to vydržím, nerada bych řidiče prosila o zastavení.
Nakonec k tomu přece jen došlo a po asi hodině a půl jsem se zvedla a vydala se k řidiči. Vypadal dost naštvaně, ale zastavil. Bohužel na místě, kde široko daleko nebyl jediný strom nebo keřík, takže na mě půlka autobusu koukala. Strašně jsem se styděla a byla jsem určitě rudá jak rak, když jsem zase nastupovala a omlouvala se. Cítila jsem se hrozně poníženě.
Když jsem vystoupila z autobusu v místě určení, dostala jsem hlad. To se dalo snadno vyřešit koupením nějakého hamburgeru v některém fastfoodu, což jsem udělala a vydala se na tramvaj. Ta byla plná kluků mého věku (všichni měli nějaké dresy, takže zřejmě sportovní tým jedoucí na nějaký zápas), takže jsem si sedla, roztáhla nohy a tvářila se zamyšleně, jako že nevnímám okolí. Nicméně jsem pozorně sledovala, kolik očí se zaměřilo do mého rozkroku a bylo jich hodně. Určitě museli vidět všechno, co chtěli, před dosednutím jsem si ještě vyhrnula šaty, takže jsem svou mušličku hezky odhalila. Ale vypadalo to, že si všichni myslí, že o tom sama nevím. Cítila jsem, jak čalounění sedadla pode mnou vlhne čím dál víc – taky jeden z důvodů, proč jsem si šaty vyhrnula.
Tentokrát jsem na koleje dorazila s asi čtvrthodinovým předstihem, tak jsem ještě chvíli čekala a pak se vydala k pánovu pokoji. Ve výtahu jsem si svlékla šaty a nahá poklekla ke dveřím pánova pokoje.
Pak jsem zaklepala
