Andy o samotě
Poprvé bez pána
Napsal uživatel ergond Pondělí, 14 Červen 2010 17:49
Andy:
Po mém představení u holek v pokoji mi začalo takové malé soukromé peklo. Moje vzrušení sice kleslo, ale jen na krátko, v neděli jsem se zase probudila k smrti nadržená. A to mě ještě čekaly asi dva týdny.
V neděli večer mi přišel mail od Pána
/**********
Ahoj Andy,
zítra se do školy obleč tak, jako když jsme spolu byli ve městě. Jen motýlka můžeš nechat doma, stejně od něj nemáš ovladač. Ve škole se chovej normálně, ale venku na ulici občas (aspoň jednou do hodiny) něco upusť na zem a sehni se pro to. Doufám, že chápeš jakým způsobem. Hezky propnuté nohy, žádné dřepy. A nohy mírně od sebe. Můžeš klidně i víc než mírně, když budeš chtít. Pokud bys třeba jela na eskalátorech, tak každou nohu na jinej schod a rozkročit. Nohy u sebe můžeš mít jen ve škole
**********/
Zamrazilo mě. Hlavně ty eskalátory mě děsí. Budu muset ukazovat, že pod šatama nic nemám? Budu muset veřejně ukazovat kundičku? Do toho se mi teda vůbec nechce… Ale co mi zbývá? Pána musím poslechnout, jinak by náš vztah neměl smysl. Takže jsem hned napsala odpověď
/**********
Dobrý den, Pane,
mám z toho strach, ale samozřejmě Vás poslechnu. Jen doufám, že se tak nebudu muset chovat, když bude na blízku někdo známý nebo dokonce příbuzný. Nebo musím i tak, Pane? Nerada bych se ukazovala před příbuznými a přáteli, ale jestli je to Vaše přání, samozřejmě Vás poslechnu…
Po návratu z prvního setkání
Napsal uživatel ergond Neděle, 03 Květen 2009 18:40
Andy:Cesta domů byla dlouhá, a od té doby, co motýlkovi došly baterky, i nudná. Ke konci už nás jelo v autobuse jen pár a tak jsem si dlouhou chvíli zpestřila drážděním mušličky. Ale jen tak zlehka, abych se nedostala blízko k orgasmu.
Když jsem přijela domů, první, co mi začalo vadit bylo, když mi všichni zase říkali mým civilním jménem. Byla bych radši, kdyby mě oslovovali Andy, ale to jim říct nemůžu. Všichni se mě hned začali vyptávat, jak bylo, co jsme dělali, a já jim vyprávěla smyšlený příběh, který jsem si rozmyslela cestou v autobuse. Sestry se nejvíc zajímaly o kluky; ačkoli jim je teprve 13, projevují už teď o kluky velký zájem a všechny už mají nějaké milostné zkušenosti, byť zatím jen minimální – většinou jen líbání a nějaké to mazlení. Aspoň podle toho, co říkají. Obvykle se v koupelně nezamykám, ale tentokrát jsem to samozřejmě udělala – nehodlala jsem riskovat, že mi sem někdo vleze a uvidí ta moje jelita.
Když jsem se ráno oblékla, uvědomila jsem si, že jsem si naprosto automaticky nevzala spodní prádlo. Chvíli zapřemýšlím – pán mi to výslovně nezakázal, takže bych si ho vzít mohla. Mám sukni ke kolenům, čili obléct si kalhotky nebude problém. A podprsenku bych si taky zvládla nandat pod halenkou, ale sama si nejsem jistá, jestli to chci. Ta absence spodního prádla mi docela vyhovovala a vzrušovala mě. Ale zase mám strach, aby si toho ve škole někdo nevšiml. Teď mě docela mrzí, že mi pán spodní prádlo radši nezakázal – nemusela bych se rozhodovat.
Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu naostro. Bylo to velmi vzrušující. Občas jsem měla chuť i roztáhnout nohy a jakoby nevědomky tak ukázat nějakému klukovi, co (ne)mám pod sukní, ale nenašla jsem k tomu odvahu. Během vyučování mi došla SMS – oznámení, že mi přišel mail. Od pána. Hned o přestávce jsem běžela do školní knihovny na internet, abych si ho mohla přečist. Chvíli po začátku přestávky už jsem si četla:
