Jak to začalo

Ostatní povídky - Život s Táňou

Napsal uživatel tobytja Středa, 05 Srpen 2009 23:14

Hodnocení uživatelů: / 49
NejhoršíNejlepší 

Tato série se bude ostatním v jednom aspektu vymykat. Jako ostatní i tato je fikce (ale začátek je podle skutečnosti), ale její postavy jsou skutečné. Totožnost subinky prozrazovat nebudu – nejsem k tomu oprávněn – ale dominanta ztělesňuji já osobně.

********************

Jeden čas jsem pracoval jako recepční v malém hotelu. Byl celkem nový, takže klientela byla zatím poměrně úzká. Jednu neděli hotel osiřel, všichni hosté (jeden autobus) kamsi odjeli, a jediný člověk přítomný v hotelu jsem byl já. Kolem dvanácté jsem si řekl, že bych si mohl do blízké restaurace dojít pro oběd.

'Za tu chvilku se tady snad nikdo neobjeví, dám na dveře lístek se svým mobilem, ať kdyžtak zavolají. Nebudu pryč déle než pár minut.'

Zvedl jsem se tedy, dal na dveře lístek a odešel do restaurace. Když jsem vešel dovnitř, zjistil jsem, že si není kam sednout. Přisedl jsem si tedy k jednomu pánovi, který u jídla cosi kutil na notebooku. Když přišla servírka, řekl jsem:

"Menu s sebou."

"S sebou? A jak to mám jako namarkovat?" odpověděla slečna dost ostře. Docela mě ta reakce zaskočila, ale reagoval jsem okamžitě.

"Jak to mám vědět? To je vaše práce, ne moje."

Číst dále: Jak to začalo

Po návratu z prvního setkání

Otrokyně Andy - Andy o samotě

Napsal uživatel tobytja Neděle, 03 Květen 2009 19:40

Hodnocení uživatelů: / 33
NejhoršíNejlepší 

Andy:

Cesta domů byla dlouhá, a od té doby, co motýlkovi došly baterky, i nudná. Ke konci už nás jelo v autobuse jen pár a tak jsem si dlouhou chvíli zpestřila drážděním mušličky. Ale jen tak zlehka, abych se nedostala blízko k orgasmu.

Když jsem přijela domů, první, co mi začalo vadit bylo, když mi všichni zase říkali mým civilním jménem. Byla bych radši, kdyby mě oslovovali Andy, ale to jim říct nemůžu. Všichni se mě hned začali vyptávat, jak bylo, co jsme dělali, a já jim vyprávěla smyšlený příběh, který jsem si rozmyslela cestou v autobuse. Sestry se nejvíc zajímaly o kluky; ačkoli jim je teprve 13, projevují už teď o kluky velký zájem a všechny už mají nějaké milostné zkušenosti, byť zatím jen minimální – většinou jen líbání a nějaké to mazlení. Aspoň podle toho, co říkají. Obvykle se v koupelně nezamykám, ale tentokrát jsem to samozřejmě udělala – nehodlala jsem riskovat, že mi sem někdo vleze a uvidí ta moje jelita.

Když jsem se ráno oblékla, uvědomila jsem si, že jsem si naprosto automaticky nevzala spodní prádlo. Chvíli zapřemýšlím – pán mi to výslovně nezakázal, takže bych si ho vzít mohla. Mám sukni ke kolenům, čili obléct si kalhotky nebude problém. A podprsenku bych si taky zvládla nandat pod halenkou, ale sama si nejsem jistá, jestli to chci. Ta absence spodního prádla mi docela vyhovovala a vzrušovala mě. Ale zase mám strach, aby si toho ve škole někdo nevšiml. Teď mě docela mrzí, že mi pán spodní prádlo radši nezakázal – nemusela bych se rozhodovat.

Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu naostro. Bylo to velmi vzrušující. Občas jsem měla chuť i roztáhnout nohy a jakoby nevědomky tak ukázat nějakému klukovi, co (ne)mám pod sukní, ale nenašla jsem k tomu odvahu. Během vyučování mi došla SMS – oznámení, že mi přišel mail. Od pána. Hned o přestávce jsem běžela do školní knihovny na internet, abych si ho mohla přečist. Chvíli po začátku přestávky už jsem si četla:

Číst dále: Po návratu z prvního setkání

Přílet

Ostatní povídky - Planeta opic

Napsal uživatel tobytja Čtvrtek, 13 Listopad 2008 22:26

Hodnocení uživatelů: / 76
NejhoršíNejlepší 

Předně bych chtěl říct, že tato série povídek nepatří do žánru BDSM, ale rape. Ti, kdo mě znají, by to jistě poznali velmi rychle, nicméně pro ostatní to raději uvádím.

Tato povídka bude mít poměrně dlouhý ne-erotický úvod, takže kdo se jím nechce prokousávat, nechť přeskočí k první reklamě a čte až odtud. Při psaní této povídky jsem se nechal inspirovat z několika zdrojů (jak napovídá sám název), ale finální podoba je mým výtvorem.

Začalo to jedenáctého listopadu dva tisíce sto jedenáct. 11.11.2111 – jaké symbolické datum.

Tedy abychom byli úplně přesní, začalo to vlastně o zhruba dvě stě let dříve. Tehdy došlo v nedalekém vesmíru k explozi supernovy, který zničil všechny planety solárního systému zanikající hvězdy. Všechny, až na jednu. Tento plynný obr (dalo by se říct veleobr), který hvězdu obíhal po dráze o středním průměru přes 50 miliard km, byl vymrštěn rázovou vlnou do prostoru obrovskou rychlostí, blížící se desetině rychlosti světla. (pozn. aut.: jsem si vědom toho, že tak vysoká rychlost je nereálná, ale je to potřeba pro účely povídky, jinak by spousta jiných věcí byla přinejmenším pochybná)

Číst dále: Přílet

První setkání, den pátý - neděle

Otrokyně Andy - První setkání

Napsal uživatel tobytja Středa, 06 Srpen 2008 15:22

Hodnocení uživatelů: / 88
NejhoršíNejlepší 

 

Ona:

 

Nakonec jsem se rozhodla, že se překonám a potěším pána tím, že do rána vydržím bez orgasmu. Po chvíli se mi podaří usnout, ale někdy v noci se zase probudím strašně nadržená. Strašně dlouho se přemáhám, ale nakonec zase usnu, aniž bych na sebe sáhla. Když se probudím podruhé, slyším už zvenku zpívat ptáky. Prostěradlo pode mnou je mokré, teču jak Niagara. K čertu s poslušností, já se potřebuju udělat. i kdyby mě měl pán za to ráno zabít. Zajedu rukou mezi nohy a rozehraju tam koncert. V transu si vůbec neuvědomím, že pán leží jen asi dva metry ode mne. Dojde mi to teprve ve chvíli, kdy se ozve:

"Andy, co to děláš?"

Trhnu sebou, ruka mi vyletí na peřinu, jako bych chtěla zamaskovat, co jsem dělala.

"No tak, cos to dělala?"

"Já… Já… Já…" Nejsem schopná ze sebe dostat slovo.

"Andy! Odmítáš snad odpovědět??" Zeptá se pán poněkud nevrle.

"Já… Chtěla jsem orgasmus, pane."

"Tak tys chtěla orgasmus? A od kdy záleží na tom, co chceš ty? Dostala jsi k němu snad svolení?"

Číst dále: První setkání, den pátý - neděle